(6) Malajsie v lednu 2014 - 16. a 17.den

16.den - Pátek 31.1.

Hranice Malajsie a Singapuru je asi jeden kilometr jižně od hotelu. Po snídani jdeme do komplexu terminálu JB Sentral, měníme zbylé ringity za singapurské dolary a procházíme celkem rychle malajskou pasovou a celní kontrolou. Autobusem linky 170 překonáme hranici po sypané hrázi přes Johor Strait a vysedáme ve Woodlands Checkpoint. Singapurská kontrola je trochu důležitější, je třeba vyplnit imigrační kartu, ale odsejpá to a za chvilku nastupujeme do jiného autobusu stejného čísla.

Vlakem se dnes do Singapuru jako takového dostat nedá, spoje KTM končí ve Woodlands hned za hranicí. Bohužel 30.6.2011 byl ukončen provoz mezi stanicí Tanjong Pagar nedaleko centra na Keppel road a Woodlands. Důvodem byly spory ohledně pasového a celního odbavení cestujících. A tak jsme se museli hrkat asi 75 minut autobusem MHD, vlaky to jezdily okolo 35 minut. Vystupujeme na Queen street a jdeme do hotelu. No, je tady velmi čisto, proti Malajsii velký rozdíl. Ubytování na poslední noc máme v podniku Cultural na ulici Jin Besar.

Po ubytování zajdeme do nedalekého „hawker center“, což je seskupení jídelen v jedné budově. Dost toho je zavřeného, ale i tak se vybrat dá, jídla jsou za 4-5 SGD, velký piwson 0,66l za 5, 40. Jeden SGD je cca 16 Kč. Po jídle míříme na západ do centra, chystá se oslava nového čínského roku, na ulicích je plno lidu. Nejvíc asi v okolí chrámu Kwan Im Thong. Leze na mě únava, tak si jdu dám voraz na hotel, kluci jsou dál do CBD.

Co jinak říci obecně o Singapuru: jedná se o městský stát s rozlohou 710 km2 a 5, 3 miliony obyvatel. Původně britská kolonie byla v roce 1963 přijata do Malajské federace, ale již v roce 1965 z ní vystoupil a stal se samostatnou zemí. Nejvíce je Číňanů (74, 2%), dále Malajců (13, 4%) a Indů (9, 2%). Singapur patří mezi nejvyspělejší ekonomiky světa, kvalita života je na vysoké úrovni, kriminalita je na velmi nízké úrovni. Snad je to i zásluhou poměrně tvrdých zákonů, kdy je mastnými pokutami trestáno např. odhazování odpadků nebo žvejkaček.

Večer zajdeme do jiného hawkeru, a to Lavander. Zde je otevřeno skoro vše a dost živo. K jídlu ze účtuje „svátečni“ poplatek 0,5 nebo 1 SGD (byl i na obědě). Po nažrání a nechlastání (ha ha) jdeme do čtvrti Bugis. Pěkně nasvícená je Sultánova mešita a na ulicích s koloniální architekturou to opravdu žije. Je zde dost barů, ale pivo vychází dost draze a vůbec mám(e) ještě nažbruníno z Lavanderu. Pak projdeme severně do čtvrti Malá Indie, kde ak název napovídá je plno Indů a chvilku před půlnocí je čas jít na hotel.

17.den - Sobota 1.2.

DPoslední den dovolené, po půlnoci nám to letí … Dopoledne moc nespěcháme, den bude dlouhý, takže z hotelu vyrážíme něco po 10 hodině. Naštěstí na lehko, pro zavazadla se vrátíme v devět večer. Chceme navštívit místní ZOO, podle informací jedna z nejlepších na světě. Metrem po červené trase (North-South line) jedeme asi 10 stanic a pak autobusem 138 půl hodiny. Už čekání na bus bylo docela zdlouhavé, vyšel na nás až asi 4 vůz. No a u vchodu do ZOO bylo hotovo: fronty minimálně na hodinu, tak to balíme, jednak se nám nechce čekat a pak se tlačit davy uvnitř.

Jiným busem (926) jedeme na stanici Woodlands a zpět do centra. Metro je tady dobře značené, čisté, uživatelsky příjemné, jenom nám připadá poměrně pomalé, obzvlášť na celkem velkorysé trasování. Na oběd zajdeme v čínské čtvrti do Chinatown Comlex, což je obrovský prodejní a žrádelní chrám konzumu ha ha. V horním patře jsou stovky stánků a stolů, které jsou poseté talíři, zbytky jídel, pivními lahvemi, no megabordel. Chvilku nám dá práci, než najdeme bokem volný stůl. Poslední oběd mám stylový, kuřecí pařátu a příslušenství, překvapivě dobré !

Pak si dáme rozchod s tím, že se sejdeme v sedm u kola. Nejprve si projdu čínskou čtvrť, je tady plno lidí a pak mířím na jihozápad do CBD (Central Business District). Obchodní centrum je naopak liduprázdné, mezi mrakodrapy je pár lidí. Po Robinson Road dojdu k vodě u Fullerton Quay, naproti je Marina Sands Bay, což je komplex óbr chrámu konzumu a hotelu s „lodí“ na střeše. Tak snad příště se tam někdy ubytujeme ha ha.

Core downtown neboli jádro centra okolo řeky Singapore je velmi pěkné, koloniální architekturu zpovzdálí sekundují mrakodrapy. V Hong Lim Park dám menší relax s piwsonem a koho to nevidím, PaC na obzoru ! Inu není to město až tak velké, že bychom se nemohli náhodně potkat ha ha. Okolo parlamentu jdu pomalu po severním břehu k „Singapore Flyer“. Na Marina Bay se chystá oslava čínského nového roku, na vodě je obří pódium a všude plno lidu. Ve stánku nabízejí thajské pivo za 4 SGD, v tom dusnu jenom zasyčelo ha ha.

U kola se sejdu jenom se Štěpánem, dostal SMS od PaCe, že se dostal nahoru na hotel na vyhlídku. Chceme to zkusit taky, ale než se dostaneme ke kase, chvíli to trvá a je tam i docela fronta ... Po zralé úvaze to necháme na jindy a jedeme metrem na Lavander. Poslední super večeře v hawkeru, litrový piwson a jdeme na hotel. V 21h se scházíme jako švábi na pivo a pak jdeme okolo stadiónu, kde je nějaký významnější fotbalový zápas na metro. Zelená trasa „east west line“ nás celkem rychle doveze na letiště s přestupem na Tanah Merah (vzpomínáte ? – město v severní Malajsii).

Pak už je to nudná klasika – nachystat věci k odbavení a do kabiny, vzít si čisté fusekle (ha ha), odevzdat zavazadla a čekat na odlet. Letiště je velmi příjemné a pohodlné, není divu, že se Soulem se střídá ve vedoucích pozicích nejlepších érodromů na světě. O letu samotném nemá snad ani cenu psát – cesta zpátky je vždy trochu smutný opruz, člověk je rád když už je v neděli po poledni v Praze. Selamat tinggal !

Pátá část cestopisu

Zpět na hlavní stranu