Část třetí - pondělí 22.6. až čtvrtek 25.6.
Z Port Alberni do Port Hardy, lodí po "Inside passage" do Prince Rupertu, přes Vanderhoof do Prince George a do Valemountu pod Skalistými horami

(zakresleno s využítím mapy z http://ilmbwww.gov.bc.ca)

V pondělí 22.6. ráno jsme si trochu přispali a vyjeli až před 10 hodinou - včerejší pivka a vysedávání u počítadla dlouho do noci bylo trochu znát ha ha. Dnes nás čeká celkem dlouhý přesun až na sever ostrova, a to do přístavního městečka Port Hardy. Již půl hodinky za Port Alberni jsme si udělali  první zastávku u Cathedral Grove, což je prales s až 800 let starými stromy !




Pak jsme popojeli pouhých 10 km k v vodopádům Qualicum Falls. Viděli jsme a) horní vodopád b) dolní vodopád c) nádavkem zvědavou veverku.




Před městem Courtenay jsme si v díře zvané Union Bay počkali na Malahat train, dnes jely dva motory. Podle usedlíků z domu nedaleko přejezdu vlak zastavuje pro nástup / výstup cestujících na něm, žádná zastávka s nástupištěm v obci není. Divné ... nicméně strojvedoucí zpomalil a ptal se nás, zda s ním pojedeme.


V Courtenay jsme obhlédli nádraží, kde konční trať z Victorie a tím pádem i trasa Malahatu a krátce po druhé odpolední jsme šli na hodnotný oběd do čínské restaurace. Za paušál 9,50 se se člověk mohl najíst k prasknutí ha ha, no dva plné talíře všeho možného z bufetu byla dávka dostačující.


K večeru jsme jeli okolo lesní železnice (viz mapa) a krátce navštivili ves Telegraph Cove, která leží v zátoce na kůlech nad móřem:





A pak přišel vrchol dne - uviděli jsme medvěda černého, jak se pase u silnice !!! Nerušeně se cpal a ruch projíždějících / zpomalujících aut mu moc nevadil ...



Po 20 hodině jsme konečně dorazili do Port Hardy. Ubytování jsme měli v hostelu C&N Backpackesr v šestilůžkovém pokoji. Mile nás překvapila recepční, která uměla pár slovíček česky, a nemile nás překvapil "Balič", což byl maník, který přišel po 22 hodině, když jsme už skoro spali a začal mohutně přebalovat své zavazadla po dobu alespoň 15 minut.



------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Úterý 23.6.


(zakresleno s využítím mapy z vydavatelství RV Verlag)

V úterý jsme vstávali sakra brzo, a to v 4:45, páč již v 5:30 začalo odbavení pro plavbu do Prince Rupertu, i když dle JŘ byl odjezd až v 7:30. Plavba trvala 15 hodin a vedla po tzv. Inside passage, což je úžina mezi kvantem ostrovů. Bohužel nám moc nepřálo počasí, prvních 5 hodin ještě docela šlo, ale pak začalo více a více pršet. Čím blíže k Rupertu tím hůře, takže ze závěrečné části, kde mají být nejlépe vidět hory jsme měli velký hoveň.










Do hostelu Black Rooster House v Prince Rupertu jsme dorazili ve 23 hodin a po menších zmatcích jsme se ubytovali ve dvou pokojích po jednom a dvěmi lůžky. Hostel vedou bratři původem z Polska a celkem se k nám hlásili. Já jsem vyfasoval hezký single room:



------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ve středu 24.6. jsme si naopak přispali a z hostelu odjeli až v 10:30. Dnešní den byl ve znamení celkem dlouhého přesunu, dle průvodce nebyla okolo cesty žádná významnější zajímavost, ale přece jen jsme měli štěstí na jedno zvířátko, viz dále.


Nejdříve jsme se stavili u bývalého osobního nádraží (bylo přesunuto k přístavu), kde jsme vyšotili hodnotný posun a pak frčeli směr východ.




Až do Hazeltonu jsme jeli údolím řeky Skeena, výhledy byly celkem hezké, jen zase to pochčasí grrr ! Bylo pod mrakem a časem začalo péršet, byl to hnus velebnosti ha ha.




V oblasti Hazelton Mountains byl provoz sveden do jednoho pruhu z důvodu rekonstrukce vozovky. Doprava byla řízena lidmi, mimo jiné i touto ženou:



A pak velké překvapení - těsně před Hazeltonem jsme viděli DVA medvědy hned u silnice !!! Černej byl celkem kliďák, ale hnědej měl asi nahnědýno tak za moment zdrhnul do lesa a ten druhej ho následoval ha ha ha.



Nedaleko Evelynu:


Před městečkem Smithers jsme viděli další ledovec:



Na příjezdu do vsi byl celkem provoz, viděli jsme najednou i dva školní autobusy. Pak jsme si dali velmi pozdní oběd v typické emerické restauraci, opět jako z filmu.


Poté začalo co ? No zase pršet, co jiného, a to na cca půl hodiny, výhledy tak game over. Po zlepšení počasí jsme se stavili na rest u výhybny Tintagel, ale žádný vlak nejel.


Dojeli jsme až do Vanderhoofu, kde jsme se ubytovali v motelu Siesta Inn za výborných 114 dolárků za kompletně vybavený kamrdlík se dvěma pokojema. Venku zuří bouřka - jako všechno v této zemi mi připadá větší a hodnotnější ha ha.


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ve čtvrtek 25.6. ráno máme co dělat, abychom si vyfotili vlak Skeena, který zastavil na zastávce zhruba 70 metrů od motelu v 9:45 s náskokem 10 minut.


Krátce po 10h odjíždíme a čeká nás cca 400 km do Valemountu nedaleko hranic národního parku Jasper. V 11h přijíždíme do 90 km vzdáleného Prince George, kde navštěvujeme železniční muzeum:







Nejvíc žrádelní byla elektrická lokomotiva číslo 6001, která jezdila po jedné z mála drátovaných tratí v Kanadě na severu Britské Kolumbie v regionu Tumbler Ridge. Moc hezké video z provozu je ZDE


Nažhavil jsem motory, přijal od dispečera rozkaz a vyrazil na trať ha ha:



V bývalé hasičárně pak nastal "Princegeorgeovský masakr motorovou pilou" ha ha:


Na oběd jsem si zašel do japonské restaurace Sakura, kde jsem si dal speciální tác plný suši a sušimi za trochu vyšší cenu 20 dolárků. Kluci šli k "mekovy" na hambáče a dvojnásobně přepálené hranolky ha ha.



Na kraji Prince George jsme museli doplnit PHM, viz obrázek:


Pak jsme jeli pouze s malými pauzami až do Valemountu. Cestou bylo celkem pod mrakem a občas pršelo, občas bylo na co koukat:



Potkali jsme opět i několik školních autobusů:



A pak jsme měli štěstí na třetí spatření medvěda:



Pan Kamera ha ha:


V malé osadě Tete Jeune Cache zkušíme sehnat nocleh, ale nedaří se, tak pokračujeme 20 km dále. Ve Valemountu jsme se ubytovali v motelu Ramakada v jednolůžkovém a dvojlůžkovém pokoji:


50 metrů vedle vede hlavní trať Canadian National Jasper - Kamloops:



Večer jsme si ve vedlejším hotelu kopili v liquer storu pár piw, aby byla lepší pohoda. Tak.