Ráno před devátou hodinou nás budí rozhlasem kapitán zvouc všechny pasažéry na snídani. Ale safra, co se to děje, loď se hejbe skoro jako na houpačce ! Ajajaj, to vypadá že bude stát dost sil "udržet si tvář" (jak říkají Japonci).
Ale když jdeme na snídani tak přece jenom pohyb lodi "zvládáme", takže si dokonce dáváme krupicovou kaši, alespoň já jsem ji neměl ani nepamatuji. K dispozici je pak pečivo s několika druhý sýrů, salámů, káva a čaj. Dopoledne trávíme trochu šmajdem po lodi a hlavně četbou.
K obědu je polévka, kuřecí maso na nudličky a jakýsi zákusek. Situace v houpání se subjektivně přiostřila a jak později přiznal BJ, v jednu chvíli měl už namále ... Já jsem si odpoledne skočil celkem na 3 panáky "Tullamorky" do lodního baru, přitom četl a díky tomu se to celkem dalo. Večer se moře docela uklidnilo a na horní palubě je nádherně. Seznamujeme se s Hirem, japonským mládencem který studuje jak na vysoké škole škole v Japonsku, tak též i ve Vladivostoku, asi nějaká výměnná akce studentů, zajímavé; nyní se vrací domů do Sappora.
Hiro nás společně fotí. Západ slunce nad Japonským mořem je festovej kýč, ale neber to když je v ceně zájezdu ha ha.
